Třídění prádla: co se smí prát spolu v pračce?

Třídit neznamená mít čtyři koše. Znamená to před vložením do bubnu krátce zkontrolovat, co k sobě pasuje. Postup:

1. Přečti etiketu. Bývá většinou přišitá uvnitř. Číslo ve vaničce je nejvyšší povolená teplota, jedna čárka pod ní znamená „šetrně“, dvě čárky „velmi šetrně“.
2. Roztřiď podle barvy: bílé a světlé, barevné, tmavé.
3. Zkontroluj materiál: choulostivé kusy, třeba vlna, hedvábí nebo krajka, nepatří k odolným, jako jsou džíny a ručníky.
4. Špinavost a teplota: hodně špinavé prádlo dostane vlastní várku. V každé hromádce určuje program kus s nejnižší teplotou.

Ruka ve vaničce znamená ruční praní, přeškrtnutá vanička „neprat“ – takové kusy nepatří do smíšené várky v pračce. Kruh s písmeny se týká jen profesionálního čištění. Je-li vedle povolená vanička, můžeš kus vyprat doma.

Jestli kus pouští barvu nebo s čím ho smíš prát, symboly neukazují. Pokud ale na etiketě stojí pokyn jako „prát samostatně“, platí. Jinak pomůžou pravidla třídění.

Raději ne: bílé a barevné prádlo pereš zvlášť. Už jediný výrazně barevný kus může obarvit celou bílou várku. Klasika je červená ponožka.

Velmi světlé tóny jako světle šedá, pudrově růžová nebo světle modrá se podle zkušeností často perou s bílým, pokud nejsou nové. Při pochybnostech je dej k barevnému. Tmavé tóny jako černá, hnědá a tmavě modrá pouštějí barvu obzvlášť silně a ani výrazné barvy, třeba červená, k bílému nepatří.

A tmavé s barevným? Nezávislé spotřebitelské testy radí oddělovat tmavé od světlého barevného prádla. Pruhované, kostkované nebo vícebarevné kusy, i košile, nepatří k bílému, ale k barevnému nebo tmavému.

Nový kus v prvních praních často uvolňuje přebytečné barvivo. Spotřebitelské testy doporučují prát nové textilie, které nejsou stálobarevné, samostatně nebo jen s prádlem stejné barvy. Stálobarevné znamená: barva zůstane při praní v látce.

Platí to hlavně pro tmavé džíny, červenou, černou a neonové barvy. Secondhandové kousky, jejichž minulost neznáš, ošetříš při prvním praní stejně. Postup:

• Prvních pár praní samostatně nebo s prádlem stejné barvy.
• Pereš chladněji, nanejvýš tak teple, jak etiketa dovoluje.
• Otoč naruby, tedy vnitřní stranou ven. Šetří to povrch.

Rychlý test před prvním praním: namoč kus asi na 30 minut do studené nebo teplé vody. Když se voda zabarví, bude barvu pouštět i v pračce. Pak ho pereš samostatně nebo jen se stejnou barvou, dokud voda nezůstane čirá.

Montérky plné oleje nepatří k mikině. Spotřebitelské testy doporučují prát velmi silně znečištěné prádlo, třeba pracovní oděvy potřísněné olejem, zvlášť, aby se špína nepřenesla na jiné kusy. Totéž platí pro hadry na úklid, psí deky a zablácené tréninkové kalhoty po fotbale.

Normálně propocené sportovní oblečení sem nepatří. Funkční trička a legíny se dobře perou s jinými syntetickými kusy, ale ne s ručníky, jejichž chmýří se zachytává v mikrovláknech.

Pracovní oděvy s ochrannou funkcí, například s výstražnými pruhy nebo s ochranou proti hoření (těžce hořlavé), pereš jen podle pokynů výrobce. Pokud je dává zaměstnavatel, zeptej se tam, jak je máš ošetřovat.

Nejlépe ne. Ručníky chmýří, džíny mají nýty (malé kovové knoflíky) a zipy a obojí je těžké. Když to jinak nejde: džíny naruby, zipy zavřené, kapsy prázdné a buben nepřeplňuj.

Ručníky pereš nejlépe s ručníky nebo s ložním prádlem, pokud sedí barva a teplota. Oblečení z jiného materiálu často potřebuje jinou teplotu nebo jiné otáčky odstřeďování, a podle toho právě třídíš.

Co se smí prát spolu, závisí na barvě, materiálu a teplotě. Obvykle to sedí takto, pokud etikety neříkají jinak:

• Ručníky a ložní prádlo: ano, při stejné barvě a teplotě.
• Bílé a barevné, světlé a tmavé: ne.
• Džíny a ručníky: raději ne.
• Sportovní oblečení a ručníky: raději ne.
• Vlna nebo hedvábí s odolným prádlem: ne.
• Nový, výrazně barevný kus se světlým: ne.

Odolné kusy z bavlny nebo lnu snesou tření, jemné ne. Vlnu, hedvábí, viskózu, krajku, podprsenky s kosticemi a punčocháče drž dál od džínů, ručníků a pracovního oblečení.

Vlna dostane vlastní malou várku: program na vlnu, nanejvýš 30 °C a prací prostředek na vlnu. Choulostivé a drobné kusy, třeba kojenecké ponožky, patří do sáčku na praní, tedy do pytlíku ze síťoviny. Suchý zip (na lepení) předem zapni.

Záleží i na množství: jemné prádlo zaplní buben podle německého Spolkového úřadu pro životní prostředí jen asi ze čtvrtiny, vlna z pětiny. Choulostivé tedy potřebuje vlastní, malou várku.

Dva kusy potřebují různé teploty? Pak zvol tu nejnižší. Výrobci pracích prostředků uvádějí jako pravidlo, že se u smíšené várky vždy volí nejnižší doporučená teplota a nejnižší počet otáček odstřeďování. Je-li na jednom kusu 30 °C a na druhém 40 °C, perou se oba na 30 °C.

Často stačí i méně, než etiketa dovoluje: málo znečištěné barevné prádlo je podle německého úřadu pro životní prostředí obvykle čisté už při 20–30 °C, bílé prádlo zpravidla už při 40 °C.

Výjimkou je hygiena. Prádlo nemocných, tedy oblečení, ložní prádlo a ručníky, by se podle německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik mělo prát při alespoň 60 °C s pracím prostředkem na bílé prádlo (pro bílé a odolné) a poté pořádně usušit. Platí to, pokud etiketa povoluje 60 °C a bělení. Vezmi na to prací prášek s kyslíkovým bělidlem: jen v něm je bělidlo, v tekutých prostředcích není. Vyvářku v běžném životě naopak skoro nepotřebuješ.

Třiď už doma do dvou až tří pytlů, nejlépe hned při svlékání. Ať žiješ ve dvou, v rodině nebo ve sdíleném bytě: třiď podle barvy, ne podle osoby. U pračky pak už nemusíš přemýšlet.

Máš málo prádla, nebo tě každé spuštění pračky stojí peníze? Sbírej, dokud není buben plný, to doporučuje i německý úřad pro životní prostředí. Když opravdu vyjde jen jedna várka, perou se spolu barevné a tmavé prádlo, které už bylo mnohokrát prané: na nejnižší teplotě z etiket, nanejvýš 30 °C, a v nejšetrnějším programu, který některý z kusů vyžaduje. Bílé, nové, vlna a hodně špinavé prádlo počká na další kolo. „Všechno na 40 °C“ funguje jen tehdy, když každá etiketa 40 °C dovoluje a není tam nic bílého, nového, vlněného ani hodně špinavého.

V cizí pračce se nejdřív podívej do bubnu: zapomenutá ponožka po předchůdci může obarvit tvou světlou várku.

Etiketa je vystřižená, protože škrábe, vybledlá, nebo u kousku z blešího trhu chybí úplně: kusy bez etikety třídíš opatrně. To znamená nanejvýš 30 °C, jemný program, málo odstřeďování, prvních pár praní samostatně nebo s podobnou barvou a ne do sušičky. Nejdřív udělej test s vodou, o kterém byla řeč výše.

Tip do budoucna: vyfoť etiketu, než ji odstřihneš.

Ne. V testu švýcarského spotřebitelského pořadu z roku 2010 nepřineslo šest ze sedmi lapačů barev žádný znatelný rozdíl oproti samotnému pracímu prostředku. Lépe dopadl prací prostředek na barevné prádlo, tedy prostředek bez kyslíkového bělidla pro barevné.

Na barevné stačí prací prostředek na barevné prádlo, na vlnu prací prostředek na vlnu. Na bílé se hodí prací prášek na bílé prádlo, pokud trojúhelník na etiketě, symbol pro bělení, není přeškrtnutý.