Prádlo zapomenuté v pračce přes noc: prát znovu?

Zatuchlé prádlo poznáš nosem: Otevři dvířka pračky a nech je otevřená. Nejdřív se podívej: Vidíš-li povlak, chmýří (plíseň) nebo černé tečky, nic nevytřepávej. Jinak vezmi silnější kus z prostřední části bubnu, třeba ručník, rozlož ho a přivoň. Takhle se rozhodneš:

• Voní čerstvě, je jen pomačkané: Rozvěs ho, nebo ho, když to etiketa dovoluje, dej do sušičky. Mokré košile se mačkají, věš je jednotlivě na ramínko. Druhé praní není potřeba.
• Zapáchá zatuchle nebo kysele: Vyper ho znovu, teplotu najdeš níže, a předtím ho nedávej do sušičky.
• Vidíš chmýří, povlak nebo černé tečky: Vyper ho znovu. Nelze slíbit, že se všechno odstraní. Při alergii, astmatu nebo oslabené imunitě, pokud to jde, požádej někoho jiného, ať prádlo vyndá, a při potížích vyhledej radu lékaře.
• Světlé kusy chytily barvu: Nevěšej je a nedávej do sušičky. Vyper je rychle samotné; nelze slíbit, že odejde všechna barva.

Nedávej zatuchlé prádlo do sušičky v naději, že zápach zmizí. Spotřebitelský časopis varuje: Sušička může zápach zadržet. Nenech sušičku navíc běžet bez dozoru a pravidelně čisti filtr na žmolky. Nemáš-li sušičku, věš kusy jednotlivě s odstupem na sušák na prádlo, nejlépe na čerstvém vzduchu, třeba na balkoně, pokud to domovní řád dovoluje.

Jak dlouho může mokré prádlo zůstat v pračce, nejde přesně říct: Přes noc už často přijde zápach, viditelná plíseň většinou později. Návody uvádějí hrubé orientační hodnoty, žádné měření:

• Doba do zhruba 2 hodin se obvykle považuje za nekritickou.
• Jedna noc (8–12 hodin): Prádlo často zapáchá zatuchle, někdy to ale dopadne dobře, zejména při otevřených dvířkách. Rozhoduje test čichem.
• Den, dva dny nebo celý víkend: Zápach je pravděpodobný a v uzavřeném vlhkém spotřebiči může po jednom až dvou dnech vzniknout plíseň.

Prádlo zatuchne proto, že vlhkost, teplo a zbytky pracího prostředku poskytují bakteriím dobrou živnou půdu. Rychleji se to stane s přeplněným bubnem, zpoceným sportovním oblečením nebo nošenými košilemi. Ber čísla jako orientaci, ne jako svolení.

Zatuchlé prádlo vypereš znovu na 60 °C, je-li z pevné bavlny, třeba ručníky, povlečení a bílá trička, ale nejvýš tak horké, jak dovoluje etiketa s pokyny. Etiketa je našitý štítek v límci nebo na bočním švu. Číslo v symbolu s vaničkou (nádobkou s vodou) je u etiket podle evropského systému značení horní hranice, ne doporučení. Jsou-li na ní místo čísel tečky nebo slova jako „warm“ (tak je to hlavně u amerických etiket), vol o stupeň nižší. Chybí-li, začni při nízké teplotě a šetrně a při zbytkovém zápachu praní zopakuj místo praní na horko.

• Prostředek: Prací prostředek s kyslíkovým bělidlem, obvykle prášek na bílé prádlo. Na obalu je „na bílé prádlo“, ne „na barevné“. Bělidlo není chlorové a výrazně snižuje počet bakterií v pračce; plísně jsou odolnější. Jen pro bílé a pevné, barvostálé bavlněné kusy. Při citlivé pokožce si přečti údaje na obalu; při podráždění pokožky vyhledej radu lékaře.
• Program: Vol program, který odpovídá teplotě na etiketě, třeba Bavlna, nikdy krátký program. Jmenují-li se programy u tvé pračky jinak nebo jsou jen stupně, zvol stupně z etikety. U některých praček eko program nedosáhne zobrazené teploty.
• Naplnění: U mokrého prádla naplň buben jen do poloviny, tak je to v pokynech k ošetřování od GINETEX. Nevejde-li se všechno, pereš ve dvou praních.
• Dávkování: Podle obalu pro množství tvého prádla. Víc pracího prostředku nepomůže, zbytky slouží zárodkům jako potrava.

90 až 95 °C nepotřebuješ: Německé úřady pro posuzování rizik i pro životní prostředí obecně nepovažují vyvařování prádla v domácnosti za nutné. Mírné prací prostředky bez bělidla naopak počet zárodků téměř nesnižují. Druhé praní s práškem je zvláštní případ, potom pereš zase podle etikety.

Když etiketa zakazuje horko nebo bělidlo:

• Barevné prádlo na 40 °C nebo s přeškrtnutým trojúhelníkem („nebělit“): nejvyšší dovolená teplota, prací prostředek na barevné nebo jemné prádlo, při zbytkovém zápachu zopakuj.
• Jen tekutý prací prostředek ve skříňce: totéž, zbytek zápachu může zůstat.
• Trojúhelník s čárami: povoleno jen kyslíkové bělidlo.

Nebezpečné to začne být, když se přípravky mísí. Ocet pro druhé praní nepotřebuješ: Německá spotřebitelská organizace ho nedoporučuje, protože může poškodit těsnění, a nedoporučuje ani hygienické oplachy. Při 60 °C a s práškem se bez obojího obejdeš.

Vlna: Zatuchlou vlnu znovu nepereš horkou, snadno zplstnatí. Stojí-li na etiketě ruční praní, zůstává to tak. Jinak zvol program Vlna s jemným pracím prostředkem na vlnu a naplň buben jen do jedné třetiny. Nemá-li pračka program na vlnu, pereš ručně, nejvýš na zhruba 30 °C. Vlnu suš naplocho. Zda druhé praní zápach spolehlivě odstraní, není doloženo, opakuj ho raději jemně než horce. Je-li vlna jen mokrá a bez zápachu, vymačkej ji bez ždímání.

Hedvábí a jemné prádlo: I tady rozhoduje etiketa. Zvol jemný program s mírným pracím prostředkem na jemné prádlo a nízkými otáčkami odstřeďování. Je-li na etiketě ruka ve vaničce, je povoleno jen ruční praní. U přeškrtnuté vaničky kus do vody nepatří: Vyvětrej ho na vzdušném místě. Nepomůže-li to a etiketa dovoluje čištění (kruh bez přeškrtnutí), dej ho do čistírny.

Sportovní oblečení: Bývá na 30 nebo 40 °C, recept na 60 °C shora tu neplatí. Pereš tak teple, jak etiketa dovoluje, a při zbytkovém zápachu praní zopakuj. Nenech zpocené věci po tréninku ležet vlhké v tašce.

Ručníky a povlečení: Drží hodně vlhkosti a rychle zapáchají, jsou ale nejjednodušší případ: Bílé nebo barvostálé kusy, u nichž etiketa dovoluje 60 °C a prášek na bílé prádlo, pereš na 60 °C. Nepřeplňuj, potom je rychle a úplně usuš. Barevné nebo potištěné kusy pereš s pracím prostředkem na barevné na nejvyšší dovolenou teplotu.

Pracovní oděvy: U směsových tkanin a reflexních pásků rozhoduje etiketa. U ochranných a výstražných oděvů platí jen pokyny výrobce k péči. Textilie napuštěné olejem nebo tukem nepatří do sušičky, mohou samovolně vzplanout, a po praní je neskládej horké na sebe ani nestohuj.

Po zapomenutí pračku čistíš, jen když zapáchá: Nech dvířka (u pračky s vrchním plněním víko) a přihrádku na prací prostředek otevřené, dokud není všechno suché, a vytři pryžové těsnění i přihrádku do sucha. Zapáchá-li to z pračky, pusť prázdné praní na 60 °C s práškem na bílé prádlo. Jako prevenci stačí takový cyklus zhruba jednou za měsíc. Nepatří-li pračka tobě, třeba ve společné prádelně v domě nebo v samoobslužné prádelně, nespouštěj prázdné praní, ale řekni to správci domu nebo provozovateli. Zapáchá-li prádlo zatuchle i po úplně normálním praní, je příčina jinde, například v samotné pračce.

Zapomenout se stává, zvlášť když byl večer dlouhý nebo je prádelna ve sklepě o dvě patra níž. S pár návyky se to stává méně:

• Nastav si budík na konec programu, i když máš v prádelně pevně daný čas.
• Používáš-li odložený start, nastav ho tak, aby program skončil krátce před vstáváním, ne o půlnoci.
• U funkce „stop s vodou“ (program se zastaví před odčerpáním poslední oplachové vody) zůstane prádlo v oplachové vodě. Pak program dokonči: odčerpat vodu a odstředit, nestačí jen otevřít dvířka.
• Postav koš na prádlo vedle pračky a po vstání vyndej prádlo jako první věc. Sdílíte-li pračku, domluvte se předem, kdo ho vyndá.